Disk nelze než doporučit, a to přesto, že je provedení menu i typ písma použitý pro titul filmu v případě Naušiky mimořádně zavádějící a přemodernizovaný. To podstatné, tedy obraz samotného filmu, je totiž ve výrazně vyšší kvalitě, než je tomu u jinak asi nejsnáze dostupného britského vydání. Je tomu tak především díky použití progresivního typu záznamu, když byl master pořízen zjevně z japonských podkladů (absentuje anglický text v úvodních a závěrečných titulcích mezinárodní verze). Díky progresivnímu provedení pak uběhne české vydání zhruba o pět minuty rychleji, než u jeho prokládané britské podoby, a to přes shodnou televizní normu PAL. Ta je díky větší snímkové frekvenci (25 namísto 24 snímků za vteřinu) o cca 4,1% rychlejší, než klasický film či záznam v normě NTSC (srovnej.) V případě Naušiky je to právě oněch zhruba pět minut.

Titulky jsou bílé. Bohužel, stejně jako poněkud odbytý digipack, v němž je film zabalen, trpí stále se opakující bolestí v nevyrovnaností transkripce z japonštiny. Česky přepsaná Naušika (v anglické podobě Nausicaä) se tak setkává s anglicky přepsaným mistrem Yupou, a to pod taktovkou stejně "poangličtělého" Haya Myiazakiho (v české transkripci Hajaa Mijazakiho) a dalších. Jde zřejmě o nevyléčitelný neduh naší distribuce i samotných otaku. Kde mám ovšem určité pochopení pro nadšence vyrůstajících především na anglických překladech japonského zvuku, tam mi schází pro profesionály - vydavatele. Platí přitom, že ona nevyrovnanost je zásadnější chyba, než sama anglická transkripce. Je to škoda.



Pro titulky byl jako základ použit existující fanovský překlad od shinjiho. Ten prošel ještě na úrovni fandů postupnými úpravami Watashiho Rika, Cormaca, Caballa, Lišáka, Vikiho, Českého granáta a Jana Vaňka jr., (VERZE 1.5 ze dne 6. 1. 2005) a následně úpravou od paskyho (1.5P1 ze 29. 8. 2005), přičemž závěrečné korektury verze 1.5p2 z 24.10.2010 spolu s časováním provedlo authoringové studio Brickbox. Po zkušenostech s titulky k prvnímu vydání Mijazakiho "Cesty do Fantasie" (později vyšla opravená verze v časopise Hype) či mnohem nedávnějšímu vydání "Princezny Mononoke" v edici Film X, šlo o krok určitě prozíravý a rozumný, a to i přes onu nevyrovnanost přepisu jmen.

Paskyho úpravy se od původního shinjiho překladu lišily především obratnější stylistikou a přihlášením se k myšlence Erika S. Raymonda, jenž navrhoval přisoudit ve filmu jednotlivým "státům" dnešní reálné kulturní pozadí. Větrné údolí se tak stává oázou východoevropského (ruského) slovanství, Pejité francouzských a Tolmekie německých kultur a konotací (viz. http://home.ca.inter.net/~ttoyooka/nausicaa/esr.html). Toto Raymondovo (paskyho) pojetí bylo v českých titulcích pro DVD nejen akceptováno (titulky byly z větší části převzaty), ale ještě dále rozvedeno. Postava Golla se tak u paskyho i na DVD mění v Golega, otec Naušiky, kníže Džill (v původním anglickém překladu Jill) je na DVD dokonce zcela přejmenován na Jurije (přesně podle Raymondova návrhu). Člověk by čekal podobnou důslednost i u postavy Mita (proč není Míťou?), ženy Toety (logicky Tety, byť bez Kazi a Libuše - zde by však bylo problémem jméno Naušičiny lišverky) a i pro Stařenku by ho napadala Raymondem navrhovaná Bába či Bábuška (viz. např. bába Ludmila). Tak důslední tvůrci titulků ovšem nebyli. To jen Pedžite se z rozhodnutí překladatelů stalo "franskou zemí" (tedy Rastel z Pedžite se změnila v Lastelle z Pejité) a Torumekia (přejmenovaná na Tolmekii) zemí germánského charakteru i agresivních výbojů coby národního sportu. Velitelka její pohraniční armády Kušana je tedy pogermanizována na Kirchstanu a jejího pobočníka Kurotowu zachraňuje před změnou v rodném listě fakt, že má Raymondem zvažovaný Kurt příliš málo slabik.

Osobně váhám, co vedlo Raymonda, paskyho i tvůrce titulků pro DVD k tomuto diskutabilnímu kroku. V případě samotného Údolí půjde nejspíše o dekorativní prvky a tradiční výzbroj vyobrazenou na gobelínu. Problém ovšem je, že podobnou výzbrojí se pyšní i sama Kušana/Kirchstana z Torumekie/Tolmekie a jméno knížete Džilla (Jilla) zní spíše francouzsky než rusky (proto byl nakonec zcela přejmenován). Že se Mijazaki inspiroval různými kulturními vlivy je nepochybné. Založit však na těchto několika málo detailech výklad celé kultury, byť by zvýraznila její identitu, je ovšem velmi diskutabilní. Svět, v němž se příběh odehrává, je jednoznačně fiktivní multikulturní alegorií. Stavět kulturní pozadí Údolí na vzorech goblénu (v titulcích gobelín) vyprávějícího o historii universa Naušiky je nedostatečné. Tento nástěnný koberec nakonec odkazuje spíše na normanskou Tapisérii z Bayeux, než na bájné bohatýry z bylin. Ostatně, vzhledem ke vlivu, jaký sehráli seveřané při konstituci raného ruského státu i jeho bojarské třídy lze dokonce konstatovat, že odkazování se na ruské prostředí je jednoduše omyl a hledání souvislostí tam, kde nejsou. Stejně tak prohlašuji, že pokud se tvůrci titulků touto cestou vydali, měli být důslední a neposlovanšťovat pouze vlastní jména postav. Těžko by se pak Naušičin kluzák mohl nazývat mehve (evokuje spíše židovské kulturní prostředí), těžko by se rostliny a různé druhy hmyzu jmenovaly mušijabaši či yanma! Pogermánštění Torumekie/Tolmekie se pak opírá pouze o fakt, že jde o militarizovanou a agresivní zemi (a možná o design tanků)*. Pro pofrancouzštění Pedžite/Pejité hovoří však už jen název samotného státu. Mistr Yupa stojí mimo tyto celky - je to potulný šermíř a napůl legenda - a tak se mu dostane "samozřejmě" japonského jména (v anglické transkripci) bez ohledu na to, jak vlastně vypadá doopravdy.

Je škoda, že tvůrci titulků nevěnovali podobnou snahu podstatnějším věcem. Když už tedy přejmenovali Torumekii na Tolmekii, měli si pohlídat, aby se v titulcích neobjevovalo ve třech čtyřech případech přídavné jméno torumekiský namísto tolmekijský (např. torumekijský vzdušný obr). Tato chyba na DVD přetekla z paskyho verze a osobně jsem jí nemile překvapen. Podobně problematicky se zachází i s velkými písmeny a vlastními jmény. V paskyho, ale i shinjiho verzi překladu se až příliš často mění Naušičin titul princezna v nesmyslnou Princeznu (např.: "Ubohá Princezna") - a to navíc zcela neustáleně. Tuto chybu korektor Brickboxu odstranit dokázal. Že ale při pouhém čtení titulků nedokázal opravit vlastní jméno (typové označení) Naušičina kluzáku Mehve na obecný název mehve (podle pravidla, že jezdíme sice škodovkou, ale konkrétně vozem Škoda 120) chápu. Podobně opatrný bych byl i u důsledného užívání velkého písmena v případě tvorů pojmenovaných ohmu. Proč psát Ohmu? Proč psát Mehve?

I přes všechny mé výhrady k titulkům jsem rád, že Filmhouse použil právě tento překlad. Do budoucna by to však chtělo ještě pečlivější korektury. České vydání filmu si v každém případě doporučení zaslouží, a to především pro jeho obrazovou stopu. Britové nám mají tentokrát co závidět.

*Tolmekie sice leží na západ od Údolí, ale tato geografická informace ve mně vzbuzuje pozornost spíše v kontextu s podobně militarizovanými a "průmyslovými" zeměmi na západ od idylického a harmonického světa mladého Ašitaky v pozdější "Princezně Mononoke", jejíž je Naušika do značné míry cvičnou verzí.

Zajímavostí série filmů studia Ghibli vydaných firmou Optimum Releasing je možnost pustit si je celé v podobě obrázkového scénáře. Pod standardní zvukovou stopou a titulky se tak ve druhém úhlu obrazu odehrává příběh filmu v podobě kontinuální téměř dvouhodinové série statických črt.

Titulky jsou u japonských anime vydaných v Británii standardně žluté. Disk obsahuje ve svém kořenu adresář JACKET_P, v němž jsou uloženy zvláštní obrazové proudy s obrázky, jež by měl přehrávač zobrazit v případě pausy (viz obrázek níže a vpravo).

Film je na disk uložen prokládaně, což může mít pro progresivní zobrazovací zařízení bez kvalitních filtrů poměrně fatální následky - zvláště ve scénách, kdy se "zubatost" neprojeví výrazně jen na střihu scény, vertikálních liniích či jednom pohybujícím se objektu. Následující snímek pochází z jedné z úvodních scén a názorně ilustruje obraz při téměř pětivteřinovém pohybu kamery zničenou osadou.