Přibalen čtyřstránkový letáček s výňatky z knih Stiga BJÖRKMANA "Woody Allen on Woody Allen" (česky vydala Paseka jako "Woody o Allenovi", Praha 1996), Diane JACOBSOVÉ "But We Need the Eggs: The Magic of Woody Allen" a Juliana FOXE "Woody, Movies from Manhattan", hereckým obsazením a soupisem kapitol. Nechybí ani u MGM obligátní reklama na širokoúhlou verzi filmu ve srovnání se standardní podobou 1,33:1.*

* Jak si ukážeme níže, jedná se tentokrát jen o mechanickou formální záležitost, jež se v případě tohoto disku nezakládá na pravdě. Běžný divák by musel být mouchou, aby postřehl vyjádření MGM k úpravám formátu obrazu celoobrazovkové verze (nachází se na jejím samém počátku a zcela nepochopitelně trvá jen jedno okénko, tedy 1/30 vteřiny). Během tohoto podprahového sdělení se tak opět dozvídáme, že tato varianta filmu vznikla úpravou z původního formátu.

     Z předkládaných snímků je však zřejmé, že je realita trochu jiná. Celoobrazovková verze filmu nejen že není ořezaná po stranách, ale ona obsahuje naopak obrazu více! A to jak při okrajích obrazu nahoře a dole (jako tomu bylo například u celoobrazovkové varianty "Prokletí žlutozeleného škorpióna" a "Darebáčků"), tak i po jeho obou stranách.
     Dá se tedy s úspěchem předpokládat, že to byla naopak širokoúhlá verze, jež vznikla vyříznutím z původního celoobrazovkového formátu 1,33:1 a jež, paradoxně, obsahuje méně obrazových informací. Vzhledem k charakteru kompozic je však nanejvýš pravděpodobné, že jde o výřez zamýšlený autorsky samotným Allenem již při natáčení snímku. (O možnosti, že byl za prioritní považován formát 1,33:1, snad raději ani spekulovat nebudeme, stejně jako o variantě, v níž je předkládaná širokoúhlá verze filmu jen "výřezem z ořezu" jakési původní širokoúhlé varianty...)
     I přes vyhýbání se spekulacím se však další otázka nabízí sama. Pochází předkládaný širokoúhlý výřez z předloženého celoobrazovkového podkladu? A pokud ano, byl vyříznut ještě před jeho převodem do MPEG-2 formátu, nebo tak bylo učiněno až dodatečně z překódované celoobrazovkové verze (což by znamenalo ztrátu informace)? Nebo je situace ještě složitější a každá verze pochází z rozdílného zdroje?
     Odpověď nebude tak jednoduchá. Na první pohled je patrné, že je celoobrazovková verze daleko kontrastnější, než verze širokoúhlá. Stejně tak se neshodují ani klíčové snímky obrazu. Srovnání obrázků níže (přejeď myší) však dává tušit, že obě verze přeci jen mají společného elektronického předka. Zobrazený snímek vzniklý spojením dvou půlsnímků z vedlejších scén na jejich střihu je totiž jediným takto postiženým místem nejen v celém filmu (v PAL verzi se nevyskytuje), ale hlavně v obou zmiňovaných verzích.

     Dalším poměrně výmluvným vodítkem pro určení společného původu bývají kazy na filmovém pásu. Je jen málo pravděpodobné, aby dva rozdílné pásy utrpěly totožná poškození (není-li poškozen samotný negativ). Porovnejme si tedy pár snímků obou variant přepisu v jedné z poškozených scén (kazy jsou vždy na jediném snímku, v reálu je nepostřehnete).

     Ve všech pěti případech je rozdíl v řadových číslech snímků konstantní (211 snímků) a rozložení i charakter kazů se shoduje. Určitou výjimkou je jen snímek 73955 (širokoúhlá verze), respektive 73744 (celoobrazovková verze), na němž se v celoobrazovkové verzi nachází nad druhou lavičkou zprava jeden drobný kaz navíc.
     Z předloženého materiálu se tedy zdá být zřejmé, že byl pro převod obou variant filmu použit tentýž zdroj. Vzhledem k charakteru výřezu širokoúhlé varianty lze tak předpokládat, že jím byla varianta celoobrazovková.
     Na závěr jsem si nechal ještě jeden zajímavý moment shodný pro obě verze filmu. Je jím tmavý horizontální pruh, jenž na dobu jednoho snímku překryje obraz podobně, jako je tomu u záběrů na monitory s příliš nízkou obnovovací frekvencí. Zda jde o jev existující již na negativu, či o jev vyplývající z procesu přepisu do digitální podoby, se neodvažuji rozhodovat. V českém vydání ve standardu PAL se tento jev nenachází.

Přibalen čtyřstránkový letáček s výňatky z knih Stiga BJÖRKMANA "Woody Allen on Woody Allen" (česky vydala Paseka jako "Woody o Allenovi", Praha 1996), Diane JACOBSOVÉ "But We Need the Eggs: The Magic of Woody Allen" a Juliana FOXE "Woody, Movies from Manhattan", hereckým obsazením a soupisem kapitol. Nechybí ani u MGM obligátní reklama na širokoúhlou verzi filmu ve srovnání se standardní podobou 1,33:1.

Disk vyšel 4. 4. 2011 jako součást stánkové kolekce vydavatelství PB Publishing pojmenované "20 x Woody Allen" (od přelomu července / srpna 2011 bylo možno zakoupit celý box též v maloobchodní síti). V rámci této kolekce mu předcházely nebo ho následovaly níže uvedené snímky z původního katalogu MGM:

Přepis filmu je tmavší a hrubší než výše recenzované americké vydání. Zjevně byl pořízen z jiného filmového pásu, neboť se oba přepisy od sebe liší v podobě a výskytu některých charakteristických kazů. V českém vydání tak na košili Woodyho Allena nenajdete niť jako ve vydání americkém...

109575 (PAL, PB Publishing) / 136589 (NTSC, MGM / Widescreen)

...stejně jako další výše popisované nedostatky. Což ovšem neznamená, že je české vydání PAL více vyčištěné. Právě naopak. Za všechny kazy uveďme poměrně charakteristickou černou skvrnu za průvodčím na snímku 3697, jíž jsou ušetřeny pro změnu zas američtí kupci.



Obě vydání se stejně tak liší v podobě úvodních log United Artists. Zatímco české vydání obsahuje jeho nejnovější (a vzápětí i starší černobílou) podobu (viz. horní řádek), americké vydání bylo vybaveno pouze jeho "středním typem" (obrázek ve spodním řádku).


Z jazykového hlediska je zajímavě řešený obal filmu - jednoduchý digipack vyvedený kompletně v angličtině (v angličtině jsou též popisky na samotném disku) je zasunut do kompletně lokalizovaného "rukávu". Stejně jako v případě "univerzálnosti" anglického menu to je z důvodu hromadné výroby disků pro ČR (Slovensko), Maďarsko a Rumunsko. V případě menu (v němž výběr jazyku v úvodu pouze určuje jednu ze tří jazykových verzí protipirátského videa) šlo nejspíše o snahu minimalizovat náklady na authoring.


Titulky jsou posunuty zbytečně vysoko do obrazu, jejich světle šedá barva působí příjemně.

* Autorkou českých titulků je Dana Hábová. O rozdílech oproti jejich televiznímu provedení nejlépe zde v článku "Stejná žena" na stránkách Zóny.
** V ČT uvedeno dříve jako "Erotická komedie noci svatojánské", na TV Prima jako "Sexuální komedie noci svatojánské".
*** Známo též pod názvem "Éra rozhlasu" (M. Žantovský).